Arlethko, byla jsem první, která Tě při porodu držela v náručí a dnes jsi mi
v náručí
usnula na věky… Děkuji Ti za 12 let a 9 měsíců společného života, byla jsi
pro mne splněný
sen. Teď už tě nic netrápí a běháš si se všemi tam nahoře…
Doufala jsem, že se ještě tvůj stav zlepší, protože jsi byla vždy bojovnice, ale
od začátku
září jsem tušila, že spolu začínáme finišovat a že mě pomalu opouštíš….
Bylo to pro
mě moc těžké, ale nemohla jsem tě už nechat trápit, i když jsem viděla,
že jsi tady s námi ráda…
Stále mám před očima, jak jsi mi spadla jako šesté narozené štěně do rukou,
v ten okamžik
ve mně něco projelo, tak zvláštní pocit… až po čase mi došlo, že to už bylo něco
mezi námi.
Ty sis mě vybrala, když jsem sáhla do boudy , vždy jsi to byla ty, kdo se mi
jako první ze
štěňat dostal do ruky.
I osud tomu chtěl, abys u mne zůstala. Při představě třetího ovčáka v bytě na
Vinohradech
padlo rozhodnutí, že půjdeš do nového domova. Když si pro tebe přijely zájemci i
přes
upozornění, že jsi v barvě vlkošedé, nelíbila ses jim protože vlastně chtěli znakaté
štěně
Odjely a bylo rozhodnuto. Zůstala jsi u nás. Od prvního okamžiku jsi byla
úžasná, co jsme
ti ukázali, rychle si se učila.
Nemohu zapomenout na moment, když jsem tě vzala na trénink s Ríčou na výstavu.
Jen
z legrace jsme řekly, že až budeš větší, budeš muset taky běhat. Péťa tě ve 4
měsících
vzala poprvé do kruhu. Bavily jsme se a najednou bylo pomalu ticho a všichni
jsme na tebe
zíraly. Ty jsi vyšlapovala kolem pásky a už bylo jasné, že se zapojíš
aktivně do tréninku.
Složily jsme spolu celkem 19 zkoušek z výkonu včetně těch nejvyšších ZVV3, IPO3,
SchH3
a na výstavách si se vždy perfektně prezentovala. Vždy Tě moc bavily a stačilo
aby někdo
držel míček a ty jsi kolem pásky skvěle kroužila. Byla to moc krásná doba, na
kterou nikdy
nezapomenu. Za Tebe děkuji Věrce a Dušanovi ze Psí školy MIMI, kde jsme spolu
trénovaly
a měli tolik úspěchů.
Teď tu sedím bez tebe, na Tvém pelíšku i na Tvém místě pod stromem je prázdno….
Už mě nebudeš vyhlížet a vítat svým štěkotem u branky. Budu si muset na to
Arlethko
zvyknout a bude mi to trvat…. Ještě, že mám tady tvoje dcery Hayhulku,
Ivettku a tvojí
vnučku Uršulku. Teď už nahoře běháte zase všichni spolu… moji
ovčáci z Vinohrad – Alexa,
Richmond a ty Arlethko.
Jednou jsem si řekla, že se mi nemůže splnit, abych měla tmavě vlkošedou fenu,
aby
pracovala a měla exteriér. Mě se to všechno splnilo. Dala mi jí moje Alexa.
Arlethka byla
jedinečná a Ti co jí znali vědí o čem píši. Odchovala 5 vrhů
D, E, F, H,
I, celkem 40 štěňat
z toho
23 psů a 17 fen. Někteří jsou uchovněni a mají už své potomky.
Arlethko, byla jsi mým životním psem, moc Ti za vše děkuji
|